V říjnu 1955 bylo na zasedání v Bělehradě přijato rozhodnutí založit terminologickou komisi při Mezinárodním komitétu slavistů.
V letech 1958–1963 měla terminologická komise dvě sekce – lingvistickou (předseda O. V. Isačenko) a literárněvědnou (předseda D. D. Blagoj) – a v jejím čele stál D. D. Blagoj.
V roce 1960 byl na poradě Mezinárodní terminologické komise lingvistické (MTKL) při Mezinárodním komitétu slavistů v Praze přijat podnět prof. L. Andrejčina sestavit Slovník slovanské lingvistické terminologie. Na slovníku spolupracovaly: čs. terminologická komise (základnou pro práci Komise se stal Ústav pro jazyk český Československé akademie věd); lužicko-srbská terminologická komise (identická s lingvistickým oddělením Institutu srbské etnografie; v komisi pracovali H. Jenč, H. Faska, H. Šewc, P. Völkel); ukrajinská terminologická komise (předseda A. S. Mel’nyčuk, později O. B. Tkačenko a A. I. Bagmutová; členy komise byli A. O. Bilec’kyj, K. M. Hnat’uk, M. A. Žovtobrjuch, I. I. Kovalyk, N. A. Moskalenko a V. I. Perebyjnisová a s prací pomáhali další významní lingvisté jako V. M. Rusanivskij, L. S. Palamarčuk, T. B. Lukinová, N. P. Romanová); běloruská terminologická komise (předseda M. R. Sudnik; členové A. I. Kiselevskij, I. I. Lučic-Fedorec, À. Å. Michnevič, A. I. Podlužnyj, G. A. Cychun). Ruské ekvivalenty termínů připravili A. B. Šapiro, člen a později předseda komise V. G. Kostomarov a dále À. À. Reformatskij. Bulharské ekvivalenty připravili L. Andrejčin v úzké spolupráci s řadou dalších bulharských lingvistů. Slovenskou lingvistickou terminologii rozpracovali členové Jazykovedného ústavu L. Štúra. Polskou část vypracoval W. Doroszewski ve spolupráci s řadou dalších členů polských vědeckých jazykovědných pracovišť. D. Buttlerová a H. Satkiewiczová se významně podíleli na shromáždění a revizi polského materiálu pro slovník. Makedonské ekvivalenty připravili B. Vidoeski, R. Igrinová-Skalovská, B. Koneski, K. Tošev. Srbochorvatské ekvivalenty dodali P. Ivič, D. Brozović. Slovinskou sekci vedl T. Logar, později J. Toporišič; na práci se podíleli také F. Tomšič, A. Bajec. Anglické ekvivalenty vypracovali R. Auty, L. Newman, J. Vachek, A. Skaličková; francouzské – P. Garde; německé – R. Růžička (spolupracovali G. Bergmann, E. Eichler, E. Isingová, R. Klappenbachová, W. Sperber, A. Steubová, D. Viehweger; organizační práce zajistili G. Waltherová) [z Předmluvy k prvnímu dílu Slovníku slovanské lingvistické terminologie. Ñëîâàðü ñëàâÿíñêîé ëèíãâèñòè÷åñêîé òåðìèíîëîãèè. Dictionary of Slavonic Linguistic Terminology / Vĕd. red.; Íàó÷í. ðåä.; Scient. Ed. Alois Jedlička. – Praha: Academia, 1977. – Svazek 1. – 553 str.; 1979. – Svazek 2. – 483 str.].
V období 1963 až 1968 Komise pro lingvistickou terminologii (pod tímto názvem) pokračovala v práci pod vedením O. V. Isačenka. Předsedou Komise pro literárněvědnou terminologii se stal J. Kryžanovskij.
V letech 1968–1978 komise vedli J. Kryžanovskij (Komisi pro lingvistickou terminologii) a Jan Íoreckij (Komisi pro literárněvědnou terminologii), který zastával svou funkci až do roku 1998.
V roce 1977 byl v Praze vydán první díl Slovníku slovanské lingvistické terminologie, obsahující 2266 pojmů-termínů, uspořádaných z hlediska jazykového systému, a jejich ekvivalenty v 11 slovanských jazycích (čeština, slovenština, polština, lužická srbština, ruština, ukrajinština, běloruština, bulharština, makedonština, srbochorvatština, slovinština) a ve 3 západních jazycích (angličtina, francouzština, němčina).
V roce 1979 vyšel druhý díl slovníku, který obsahuje abecední rejstřík termínů ve všech 14 jazycích.
Od roku 2008 do roku 2013 Terminologické komisi (“SlavÒårm”) předsedal V. Tatarinov (Rusko). Komisi tvořili: z Ruska – Â. Òàòàðèíîâ (předseda), Â. Êóëüïèíà (zástupce předsedy), Ñ. Êàçàðèíà (tajemnice), À. Ëèïãàðò, Þ. Ìàð÷óê, Ç. Ïàëþòèíà; z Ukrajiny – Â. Äóá³÷èíñüêèé; z Běloruska – Â. Ø÷ýðá³í; z Polska – S. Gajda, W. Zmarzer, J. Lukszyn; z Bulharska – Ì. Ïîïîâà; z Finska – I. Vehmas-Lehto, I. Kudashev. Obecná ustanovení, cíle a projekty vytyčuje Program komise 2008–2013.
V roce 2009 vyšlo 1. číslo odborného časopisu věnovaného otázkám terminologie, založeného Terminologickou komisí a nazvaného “Slovanská terminologie” (Ñëàâÿíñêîå òåðìèíîâåäåíèå: òåîðåòè÷åñêèé æóðíàë ïî ïðîáëåìàì òåðìèíîâåäåíèÿ è òåðìèíîëîãèñòèêè / Ãë. ðåä. Â. À. Òàòàðèíîâ. – Ì.; Ìèíñê: Ìîñêîâñêèé Ëèöåé, 2009. – ¹ 1).
XV. mezinárodní sjezd slavistů 20.–27. srpna 2013 pověřil V. Ivaščenkovou (Ukrajina) vedením Terminologické komise při Mezinárodním komitétu slavistů (ÒK MKS) na období 2013–2018. Komise zahájila práci v tomto složení: Ukrajina – Â. ²âàùåíêî (předsedkyně), Â. Äóá³÷èíñüêèé (tajemník), ². Êî÷àí; Bělorusko – Â. Ø÷ýðá³í (zástupce předsedy), À. Çóáà¢, Ê. Ëþáåöêàÿ, Ë. Ðû÷êîâà; Polsko – S. Gajda, W. Zmarzer, J. Lukszyn, E. Wolnicz-Pawłowska, M. Małachowicz; Rusko – Ç. Êîìàðîâà, Ñ. Øåëîâ, Ñ. Ãðèíåâ, Å. Ãîëîâàíîâà, Þ. Ìàð÷óê, Ý. Ñîðîêèíà; Chorvatsko – M. Bratanić, M. Mihaljević, L. Hudeček, K. Lewis; Slovinsko – M. Žagar Karer, M. Jemec Tomazin, T. Fajfar; Česko – R. Kocourek, I. Bozděchová; Srbsko – Â. Éîâàíîâè÷; Makedonie – £. Ñòðåçîâñêà. Obecná ustanovení, cíle a projekty vytyčuje Program komise 2013–2018.
